DETEKTIVNÍ HRY A DNA
Pachatele vraždy neznáme, ale máme jeho DNA. To znamená, že to mohl být pouze jeden jediný člověk na celém světě.
Skutečně jeden jediný?
Téměř všechno, čeho se dotkneme, může poskytnout stopy naší jedinečné DNA. Když projdete místností, když křičíte, potíte se, kýchnete, zakašlete. Následkem toho se do prostoru rozptylují sliny, pot, vlasy, částečky kůže uchycené ve vlasech. Čeho se dotknete, na tom ulpí buňky z vaší ruky. Takže všude zanecháváte stopy svojí DNA. Stopy, které jsou ale zároveň překryty a smíchány se stopami DNA jiných lidí.
O DNA by se dalo napsat mnoho informací obsahujících nepřeberné množství odborných termínů…. dovolte, abychom Vám DNA přiblížili s trochou „lajkštiny“ a zaměřili se na tu část, která souvisí s kriminalistikou, a tím i s našimi detektivními hrami.
DNA
Deoxyribonukleová kyselina, chemický otisk života. Je to mapa, která definuje, kdo jsme a odlišuje nás od toho druhého. Na světě neexistují dva lidé se stejnou DNA. Až na výjimky, například jednovaječná dvojčata, která mají stejnou DNA.
Napadá vás ještě nějaký případ, kdy by se mohla DNA dvou lidí shodovat?
Ne?
Čtěte dál…
Při sledování jednoho z mnoha detektivních seriálů jsem zaznamenala zajímavou věc.
Sedla jsem k internetu, abych si ověřila, zda je to pravda či možné.
A našla jsem odpověď.
V roce 2008 pan Josef Tuček uveřejnil na internetu článek, který vychází z přednášky paní Haliny Šimkové z Kriminalistického ústavu Praha.
V článku, krom jiného, potvrzuje tuto informaci:
Po transplantaci kostní dřeně získává „obdarovaný“ kostní dřeň, která pak trvale vytváří bílé krvinky s DNA dárce. Dokonce po transfůzi krve může v příjemci nějakou dobu, než se krev obmění, kolovat cizí DNA.
Pozor, aby se z vás někdy nechtěně nestal zločinec!
Ale to není vše!
Takový člověk má v těle dvě DNA. V krvi má DNA dárce, ale v jiných tělních buňkách má DNA svoji. Takže při stěru např. z dutiny ústní se DNA liší od té v jeho krvi.
Při přednášce zazněly na adresu DNA další zajímavosti.
Celý článek si můžete přečíst na: http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=621942
Proč mají jednovaječná dvojčata totožnou DNA?
Každý člověk zdědí polovinu své DNA od své matky a polovinu od svého otce. A to proto, že polovina z DNA je obsažena ve vajíčku a ta druhá ve spermii.
Jak si představujete DNA? 
Jako „dvoušroubovici“?
Jako dva spojené řetězce tvořící spirálu?
Nebo si ji představte jako provazový žebřík zkroucený do spirály.
Lana žebříku tvoří molekuly cukrů propojené fosfáty, „dřevěné“ příčky žebříku tvoří páry sloučenin, tzv báze, obsahující dusík, které jsou označovány zkratkami A, T ,C a G.
Páry ovšem nevznikají náhodně, ale podle určitých pravidel:
na obrázku si můžete všimnout, že A se vždy páruje (leží naproti němu v druhém vláknu) s T a C se vždy páruje s G.
V 80. letech minulého století doktor Alec Jeffreys vymyslel první systém identifikace jednotlivců na základě jedinečnosti DNA. Poskytl, společně se svými následovníky, detektivům téměř dokonalou přesnost při spojování pachatele s jeho zločinem.V té době byli vědci schopní získat DNA jenom z poměrně velkého množství materiálu, např. skvrn krve. Postupem času, jak se věda vyvíjela, vyvinuli metodu, kdy jim dnes v podstatě na vytvoření DNA profilu stačí jedna buňka.
Jak?
Vědci využili pravidla „párování“ A,T,C,G a vyvinuli novou techniku DNA profilace, která umožňuje zvětšit příliš malé vlákno DNA na „něco“, co se dá testovat. Tato metoda se odborně nazývá polymerázová řetězová reakce - PCR, laicky bychom mohli říct “množení“ DNA.
Funguje tak, že se DNA podrobí intenzivnímu teplu, čímž se dvojvláknové DNA rozdělí na dvě oddělené jednovláknové části. 
Když se směs zchladí, začne se polymeráza (enzym) pojit na každé oddělené vlákno DNA a vytvoří přesnou kopii
chybějící poloviny. Tím vznikne na každém vláknu nová dvojvláknová část.
Každý cyklus PCR zdvojnásobí DNA. Takže opakováním tohoto postupu mohou vědci získat miliony přesných kopií DNA, kterou chtějí testovat.
Dnes tedy odborníci dokáží vytvořit DNA profily z tak malého množství materiálu, který by si před 20ti lety ani nedokázali představit. Jak už jsem psala – z jedné buňky.
Analýza DNA
Právě proto, že každá osoba, kromě výjimek, které jsem popsala, má jedinečnou DNA, patří DNA profilování k nejvýznamnějšímu pokroku lidstva v rámci forenzní vědy v kriminalistice.
To, co potřebují vyšetřovatelé na vytvoření DNA profilu, je lidský biologický důkaz objevený na místě zločinu: vlasy, kůže, tělesné tekutiny, sliny. To vše je možné sesbírat a poslat na analýzu. Ale pozor- stejně jako každý jiný důkaz, například otisk prstů, to dokazuje pouze to, že daná osoba na místě činu byla. To, že je pachatelem, je potřeba prokázat jinak. DNA je pouze vodítko, které detektivové mohou prověřit a případně zatknout pachatele.
Stejně jako může prokázat vinu, může DNA profilace ochránit nevinného.
Sekvencování DNA
Sekvencování DNA určuje přesné pořadí bází (A,T,C,G) v určitém úseku DNA. Dá se říci, že je nejpřesnějším způsobem studia DNA.
K sekventaci se obvykle používá jen jeden řetězec. Počítač vytvoří „sekvenční mapy“ podobné tomto na obr.
Porovnáním dat s několika jinými je možné zjistit, ve kterých případech je profil shodný.
Na závěr…
Přijďte si zahrát detektivní hru. Při ohledání místa činu určitě naleznete biologický materiál, pomocí kterého, resp. pomocí analýzy sekvencování DNA, budete mít možnost určit pachatele a vyloučit nevinné.
Těšíme se na vás!
Paní Kolombová a tým detetektivních her